Po třetí lekci už můžeme zmínit některé zkratky běžné v telegrafním provozu:
"Příjem!" - K
Samotné písmeno K na konci telegrafní relace znamená "přecházím na příjem". K je důležité písmenko, protože dokud protistanice vysílá, nemůže vás slyšet. Pokud byste začali vysílat dřív než uslyšíte závěrečné "K", vysílali byste oba současně, byl by to "rozhovor" hluchého s hluchým...
Takhle to zní, když my (OK1KEO) voláme na telegrafu stanici 9A7V:
9A7V DE OK1KEO OK1KEO K
Rozumím! - R
Samotné písmeno
R znamená "rozumím", "potvrzuji", "přijal jsem".
Například v telegrafním závodě uslyšíme toto:
OK1KEO NR 128 128? K
Protistanice se nás (je tam značka OK1KEO, což je naše "adresa") ptá, jestli číslo spojení, které jsme předávali, je 128 (asi bylo špatně slyšet) a pro jistotu to opakuje 2x.
A my, jelikož jsme skutečně předávali číslo 128, odpovíme velmi jednoduše:
R R R R R
A protože nás protistanice nejspíš přijímá s obtížemi, pro jistotu to zopakujeme 5x. Pětkrát R: ano, máš to správně - a nic jiného nežli R tam není, takže druhé straně je všechno jasné, bez jakýchkoliv pochybností.
Tvůj, tvoje (YOUR) = UR
Tohle už je první skutečná zkratka, kterou ale možná znáte z internetových chatů. Po pravdě, většina původně telegrafních zkratek, které mají obecný význam, se dneska používá v internetových chatech, v SMS, někdy i v mailech (což by se nemělo).
UR NAME?
Během spojení operátor protistanice přeslechl, nepobral jméno, a ptá se na něj: „jak se jmenuješ (jaké je tvé jméno)?“
To je z lekce 3 zatím vše.